Dřevostavby a udržitelnost: Cesta k uhlíkové neutralitě

Strom po dobu svého života přeměňuje CO2 pomocí fotosyntézy na kyslík. To přece ví každý. Ale je dobré vědět, že okolo 80 roku života stromu, je jeho schopnost přeměny CO2 na kyslík výrazně zpomalena až se v určitém jeho stáří úplně zastaví. A právě v průběhu tohoto období je nejvhodnější strom vymýtit a použít ho do našich dřevostaveb. Tím podchytíme ideální moment pro hospodárné a udržitelné lesní hospodaření a dáváme tím maximální prostor pro dlouhodobé uložení uhlíku ve stavbě.

Jen pro lepší představu - v každé dřevostavbě je průměrně uplatněno 20m3 dřeva. V každém m3 dřeva je průměrně uloženo 250kg uhlíku, což zhruba odpovídá 920kg CO2. Takže krátkým přepočtem zjistíme, že pokud zvolíme technologii výstavby rodinného domu např. formou dřevostavby, můžeme v každém domě dlouhodobě uložit zhruba 5000kg uhlíku. Již z toho krátkého srovnání je vidět, že využívání materiálu jako je dřevo nejenže nezhorší bilanci CO2 na naší planetě, ale naopak velmi pozitivně přispívá k ukládání CO2 formou uhlíku a to na dlouhou dobu.

Dalším přínosem dřevostaveb je výroba a zpracování dřeva, které vyžaduje méně energie ve srovnání s tradičními stavebními materiály a tím také velmi přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů. Dřevostavby tak vykazují nižší energetickou náročnost od těžby suroviny až po finální montáž. To se promítá do nižšího množství emisí CO2 během celého životního cyklu dřevostavby.

Dřevostavby tak představují klíčovou součást strategie k dosažení uhlíkové neutrality. Využívání dřeva jako stavebního materiálu podporuje snižování emisí CO2, zvyšuje energetickou efektivitu budov a přispívá k dlouhodobému udržitelnému rozvoji.