Upravit stránku

Slovo "DŘEVOSTAVBY" je dnes skloňováno ve všech pádech

Definovat dřevostavbu lze nejpřesněji, jako stavbu s minimálně nosnou konstrukcí z materiálů na bázi dřeva. Dnes největší boom zaznamenávají sendvičové panely v různých stupních dokončení. I ty nejzarytější odpůrci dřevostaveb již nyní přiznávají, že tento typ stavby je velmi rychlý, ekologický, energeticky úsporný, velmi příjemný při užívání a uznávají i to, že dřevo jako jediný stavební materiál patří k obnovitelným zdrojům.

Lepší využití obestavěného prostoru či zastavěné plochy i více než 10 % oproti jiným technologiím, či daleko příznivější parametry z hlediska udržitelného rozvoje, jsou jen dalšími argumenty, proč by měly dřevostavby získávat daleko větší podíl na trhu zejména staveb pro bydlení. Přesto se stále ještě tradují některé mýty, které dřevostavbám kazí pověst. Podívejme se na ně podrobněji.

Dřevostavba nemá menší životnost než klasický dům

Hlavním stavebním materiálem je tu dřevo, a pokud někdo vedle sebe dá cihlu a dřevěný panel, tak ho může napadnout otázka, který materiál asi vydrží déle? Zodpovězení je trošku složitější, ale lze s jistotou říci, že dobře postavená dřevostavba vydrží 100 až 150 let. A hodně záleží na kvalitě provedení stavby a tím pádem na kvalitě stavební firmy. Dřevostavby jsou rovnocenné co do životnosti s klasickým domem.

Dřevostavby

Každý stavební systém má rizikové faktory, například vodní vzlínavost je nepřítelem každého objektu, ať už je postaven z jakéhokoliv materiálu. A množství použitého dřeva v klasickém zděném domě také není zanedbatelné, ale tady se prostě otázky kolem něj nepokládají a tím pádem i neřeší. Na nosnou konstrukci dřevostavby poskytují některé firmy záruku až 30 let, VEXTA nabízí celoživotní záruku a nosný skelet domu. Dřevo jen nesmí přijít do trvalého styku s vodou, s vlhkostí si umí bez problémů poradit. 

Dřevo je hořlavé. Neznamená to, že dům ze dřeva snadněji shoří.

Dřevo jako každý materiál při určité teplotě opravdu hoří, ale technická norma konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požárně odolné. Zní to jako paradox, ale není to tak složité. Zuhelnatělá povrchová vrstva vznikající při požáru na nosných prvcích (trámech) totiž brání dalšímu ohoření.

U objemných dřevěných kusů pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku.

Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů. Což je stejné jak u zděných domů, tak u dřevostaveb. Dalo by se říci, že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným, do určité míry řiditelným způsobem. Což je jeho obrovská výhoda při hašení požáru. Tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru.

Parametry každé dřevěné budovy musí zaručit dostatečnou dobu na evakuaci lidí – vždy v řádu desítek minut. Ocelové konstrukce se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz. To hasiči dobře vědí. V USA jsou proto po 11. září v některých případech ocelové skelety budov chráněny dokonce dřevěnými obklady!

A jeden příklad nakonec. V září 2004 došlo ve Výmaru k požáru proslulé knihovny Anny Amalie. Totálně zničujícím účinkům ohně ve zděné budově zabránil strop zhotovený trámovou konstrukcí z masivního dřeva.

Akustika v dřevostavbě není horší než u zděného domu.

I u dřevostaveb není problém dosáhnout akustického komfortu, který je určován akustickými parametry základních konstrukcí a pak detaily jejich propojení. I tady platí, že výsledek je závislý na nejslabším článku, ze kterého je celek složen (např. dveří). Dřevostavby si zkrátka poradí i s akustikou, díky stále se rozvíjejícím moderním materiálům.

Není důvod, aby se v dřevostavbě objevovala vlhkost a plíseň častěji než ve zděných stavbách.

Problematika plísní v jakýchkoliv objektech je způsobena špatným návrhem, nekvalitním provedením nebo nevhodným způsobem užívání stavby. Problémy s plísněmi na stěnách odbourá především důsledná projekční příprava. Plísně se totiž objevují většinou z důvodu nízké povrchové teploty stěny v interiéru. U technologie konstrukčních izolovaných panelů, se tyto závady vůbec neobjevují, protože součinitel prostupu tepla obvodových stěn těchto staveb vysoce překračuje normové požadavky na tepelnou ochranu budov.

V dřevostavbě není problém cokoliv zavěsit či pověsit na stěnu.

Tento problém není v dřevostavbě, ale v konstrukčním systému a použitých materiálech. Např. při použití desek Fermacell je tento problém eliminován úplně. Je úplně jedno, kde pověsíte skřínku, poličku, závěs, obraz atd. Musíte jen dodržovat návod na používání domu, aby nedošlo k narušení technologické konstrukce.